Affaron: Paní Bříza



9. ALBAN ELFED - JELEN

JELEN - DAMH a LAŇ - EILID

Jelen má v sobě žár slunce, i když žije ve stínu lesa. Někdy se objeví na palouku, jakoby právě přišel z Jiného světa a nesl nám odtud zprávu. Jelen je úzce spojen s keltskou a pohanskou tradicí. S jeleními parohy bývá vyobrazen Cernunnos, bůh volné přírody, kterého všichni známe z tarotových karet. Parohy nosí magický lovec Herne, postava z keltských bájí.

Jelen na nás působí svou majestátností. Dodává nám vnitřní rovnováhu a důstojnost. Pokud pracujeme s tímto posvátným zvířetem vnitřní cestou, jeho síla a nezávislost nám dodá sebedůvěru a pocit, že jsme pod ochranou tohoto silného totemu.

Podle starých bájí je jelen jedním z pěti nejstarších zvířat. Ta další jsou: kos, sova, orel a losos. Koncem září přichází tento vládce našich lesů do říje. Jeho troubení oslavují Britové jelením tancem na lidových slavnostech. V minulosti při tomto tanci nosili paroží a odívali se do zvířecích kůží.

Družkou jelena je laň. Je o něco větší než srnka, se kterou si ji často pleteme, ale přesto je jemná a půvabná. Zatímco mohutný jelen je nositelem mužského prvku, laň symbolizuje ženskost. Ve starých pohanských bájích jsou laně spojovány s vílami. Jsou to vzácná zvířata, a možná právě proto je chrání čarodějnice, jak věřili lidé ve Skotsku.



Jasmína
SÍLA ZLATÉHO VLKA

S vycházejícím Sluncem
vydávám se na cestu.
Slunce po nebeské báni,
já, poutník, po cestách pozemských.
Putujeme spolu jako dva bratři,
dokud den neskončí.

V noci pak Slunce vystřídá stříbrný Měsíc
a já vyrazím
po vnitřních cestách duše.
Tělo odpočívá,
ale duch putuje po dávných stezkách.
Všichni jsme věční poutníci,
zakletí v pomíjivém čase.

ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU