Bambhuanna: Lesní zátiší se zvonkohrou

4. PSYCHOLOGIE BĚHU

Z psychologie si většina běžců dělá legraci. (Nebo spíš z psychologů?) Nicméně každý sportovní výkon se skládá ze dvou částí: z fyzické a psychické. U běhu platí, že čím kratší trať, tím větší je podíl fyzické složky. U sprintu není nad čím přemýšlet, o taktizování nemluvě. Atlet prostě vypálí a běží, co to dá. U středních tratí přichází ke slovu taktika a psychická příprava.
Vzpomínám si na jednu dávnou příhodu z trenérského školení. Psycholožka nás učila, jak důležité je umět se na závod soustředit a ničím se před startem nerozptylovat. O slovo se přihlásil jeden známý běžec. Řekl, že si vzpomíná na závod, kdy si všichni před startem vyprávěli vtipy a dobře se bavili. Psycholožka vypěnila: "Asi se nejednalo o žádný důležitý závod". A běžec dodal: "Máte pravdu, bylo to jen Mistrovství Evropy." Psycholožka neměla tušení, že největším uměním před startem je koncentrace na to, aby běžec zůstal uvolněný a v optimální náladě. Sportovci by se nemělo stát, že trémou ztuhne. Proto závodníci často před startem vtipkují. Většinou se jedná o situační humor, který je nepřenosný.
Platí, že čím delší trať, tím větší roli hraje psychika. Na středních tratích nastupuje taktizování. Mílař musí umět odhadnout síly nejen svoje, ale také soupeřů, a správně vyhodnotit situaci. Musí si věřit, umět riskovat, snášet psychický tlak soupeřů. Ale fyzická stránka tu stále hraje důležitou roli.
U vytrvalců začíná převládat psychika nad fyzičkou. Tempo závodu je volnější, není takový problém ho zvládnout. Předpokladem je však silná vůle a schopnost snášet bolest po dlouhou dobu. Polykání kilometrů v tréninku dělá z běžce vyvrhele společnosti, odlišujícího se od ostatních sportovců, o nesportovcích ani nemluvě. Běžec se nesmí nechat vyvést z míry drobným zdravotním problémem. Musí se smířit s tím, že mu lékaři málokdy poradí něco smysluplného. Pouští se do neprobádaných oblastí. Díky dlouhodobým sportovním zkušenostem zná své tělo a umí reagovat na jeho potřeby, aby ho udržel v chodu, jako dobře fungující stroj. A možná právě tady se otvírají možnosti pro uplatnění meditativních technik.


SEN
Pavel

Ve stínu Dubů,
za zpěvu ptáků,
šelestu listí
snil jsem svůj sen.

Téct jak Voda,
dýchat jak Vítr,
zářit jak Slunce,
být silný jak Zem.

V kruhu je síla
šeptá Vítr
sedím v něm tiše
láskou prosycen.

Druid ke mně kráčí,
bělostný, klidný:
„Povstaň teď, bratře,
již jsi probuzen.“

ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU