Airmid: Jasan



KOS VÍTÁ JARO

Jakmile se rozloučíme s posvátným havranem, naši pozornost upoutá KOS. Podle keltské tradice je jedním z pěti nejstarších zvířat dávných druidů. Dokonce se mu říkalo ČERNÝ DRUID. Další čtyři totemová zvířata druidů jsou: jelen, sova, orel a losos. Jak vidíme, Kletové nerozlišovali mezhi zvířetem, ptákem a rybou. Každého z nich považovali za člena zvířecí říše.

Podle keltských příběhů je kos ptákem soumraku, a staré báje ho spojují s jinými světy, kam se odebírá v temné polovině roku, kdy na krajinu padá tma. Jsou to však především dávné představy, které mu tyto tajné výlety přisuzují. My můžeme jeho krásný zpěv slyšet naopak za úsvitu, kdy noc bledne. Z vlastního pozorování vím, jak čilý bývá po celý den, když sbírá v lese či v sadě potravu, nebo zpívá na samotném vršku nejvyššího smrku.

Kos je jedním z prvních ptáků, kteří nás vítají nejen na prahu nového dne, ale také na jaře, které se blíží, jinými slovy také na prahu nového zemědělského roku. Každé ráno stojí v pomyslné bráně a loučí se s hvězdou, která má stejnou barvu, jako jeho zobák. Ale potom už spěchá do práce, aby svým zpěvem probouzel spící rostliny, živočichy, a snad také lidi, kteří dosud nesledují jeho druidskou stopu. Naslouchejme jeho melodiím. Možná nás zavedou do jiných světů, se kterými má kos podle dávných bájí svoje spojení.



AMAIRGIL:
BYTOSTI SPADANÉHO LISTÍ

Na malé homoli kněz s holí,
rejdí s bytostmi spadlého listí,
do kola tance vstupte kdokoli,
zní smích, prýští záře v okolí.

Radujte se naposled malé víly,
dny světla co z roku nám zbyly,
tak snad aby jste je protančily,
na pestré paletě klenotu stromů.

Tak barevné podzimní slunce,
probleskuje na tvých křídlech,
perletí šepotu tvého poletování,
v očích a tykadlech, tvých snech.

O čem se zdá malé listové víle,
když tančí v zenrinu rozpustile,
za oponou světů usíná v květu,
v zimním spánku snívá si o létu.

Chceš se dotknout malé víly?
Opatrně, abys nezlomil křídlo,
duhové oči by se asi poškodily,
v dlaních ti zůstane uvadlý list.

Tak s úsměvem utichá zenrin,
plíží se cestičkami stromů stíny,
v chrámu kruhu moudrých bratrů,
světlo svatyní přitančí z pavučiny.

Zenrin je zenový les barevný,
kde verš v chrámu je souzvučný,
společnosti mnichů prozřelých,
pak po smíchu přijde vzácný sníh.


ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU