Affaron: Království andělů


3. LABUŤ - PTÁK BÁSNÍKŮ

Labuť je ušlechtilý pták, který přináší spoustu básnické inspirace moderním bardům, stejně jako našim předchůdcům, kteří oslavovali svoji bohyni - Brigitu o Imbolci, začátkem února. Labutí krk svým tvarem připomíná harfu, oblíbený nástroj dávných bardů. Není divu, že Lidé oghamu si před pár lety vybrali téma labutě pro svou básnickou soutěž. Měla velký ohlas a vzešlo z ní hodně krásných básniček.

Dávní Keltové spojovali labuť s krásou a láskou. Ve staré irské báji Sen Oegnuse se mění krásná dívka v labuť vždy o Sammhuinnu. Oengus, který se do ní zamiloval, ji následuje na jezero, stává se také labutí a následně oba odlétají. Téma dívky měnící se v labuť je ústředním motivem slavného baletu Labutí jezero, který byl možná touto bájí inspirován.

Labuť zná bájnou zemi věčného mládí - Tir-na n´Og. Je ztělesněním lidské duše odlétající v okamžiku smrti těla do této bájné země nacházející se v Jiném světě. Proto ji někdy spojujeme s bránou. Bílé peří labutě nás oslňuje čistotou čerstvě narozeného dítěte. Některým druidům připomíná zrození Slunce o zimním slunovratu. Mabon přilétá na labuti a přináší radost a naději do hluboké tmy.

V krutých mrazech labuť láká svojí krásou lidi ven z teplých příbytků. Vybízí nás k procházkám kolem řek a jezer, kde si hledá nezamrzlá místa, kudy proplouvá. Přichází Imbolc. Ledové kry se lámou a labuť je majestátně smutná. Občas natahuje krk, jakoby vyhlížela svého Oenguse. Nic ji tu už nedrží...

Aktuální informace: jkarpiskova@volny.cz



AMAIRGIL:
ZNOVUZROZENÁ SOFIA

Velká změna z nebe přinesená,
pootočilo se hvězdné kolo času,
to myriády hlasů už v chóru zní.
Všichni vzhlížejte k nebi v úžasu,
Moudrost zrozena do světla oděná.

Sofia je věčná a třpytivě zářivá,
ve světle zpívá aurou zahalená,
jsi pro nás asi požehnání krásy.

Od léta jsou paprsky tvými vlasy,
tak Tebe Kosmos čekal tisíce let,
po tobě toužil svět, který skonal.
Dožili jsme se, vnukům vyprávět
budeme, jak jim začaly nové časy.

Moudrost je božská, esence ženy,
Paní Štěstěny, Světla a hvězd jsi,
Pramatko z vláhy Mléčné Dráhy.

Žehnej všem ženám Božská Sofie,
přesažná a trojná moudrosti rodu,
plameni našich divotvorných kotlů,
ze kterých se posvátné pivo pije,
sílo přeměny co olovo v zlato slije.

Moudrost je princip sličné Dcery,
Matky Genery, patronky pokolení,
Khaily Stařeny, co chrání kořeny.

Žehnej všem mužům Božská Sofie,
Ty, moudrosti spravedlivého míru,
Sílo kovadlin, co meč v pluh překuje,
Bráno nebes co rozezníš v nebi lyru,
žehnej lidem, o to Tě prosím s dnem….

        ….když vibrují struny mé harfy.


ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU