Talcern: Velké kolo bohů



1. HAVRAN - PTÁK SAMHUINNU

Relativně nedávno od nás odlétli HAVRANI a vrány. Pozorováním a pokusy s ptáky bylo zjištěno, že havranovití, kam patří například krkavec, havran, vrána nebo kavka, jsou ze všech ptáků nejvynalézavější. V těsném závěsu skončili papoušci v čele se žakem šedým.

Při hledání potravy dovedou havrani a vrány řešit složité úkoly s použitím logiky. Vyrábí si nástroje, které potom používají. Na základě pozorování se učí od druhých ptáků a díky tomu také mohou předávat svoje dovednosti potomkům. Dokáží napodobovat zvuky a hlasem vyjadřovat emoce. Rádi si hrají a dokonce snad mají i smysl pro humor, jak uvádí ve svých knihách W. J. Long, předchůdce známého Ruperta Sheldrakea. Žijí v hejnech, kde navazují vzájemné vztahy.

O inteligenci havrana věděli už dávní Keltové. Přisuzovali mu dokonce až nadpřirozené schopnosti, jak se můžeme dočíst třeba v báji o Branovi. Havran je silným totemovým zvířetem. Jako mrchožrout bývá spojován s historickými bitvami, nebo se stává poslem básníků popisujících temné okolnosti (E. A. Poe). Známe ho však také z pohádky o sedmi havranech (starší názve Sedmero krkavců).

Vrány a havrani obvykle přilétají s prvním mrazy a odlétají nenápadně začátkem jara. Zimu si bez nich ani nedovedeme představit. Jsou všude: na předměstích, na polích, v parcích, kolem řek a v zahrádkářských koloniích. Hledají zbytky jídla, zapomenuté ořechy nebo mršiny uhynulých ptáků a myší. Žijí v hejnech, ale na vycházkách do přírody nás občas doprovodí osamělá vrána nebo narazíme na havrana tiše sedícího na plotě. Většinou to bývají vyděděnci, které hejno vyhnalo, protože se příliš přátelili s lidmi.



Aktuální informace: jkarpiskova@volny.cz


ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU