Talcern: Hadí vejce

6. HLEDÁNÍ VLASTNÍ CESTY

Samostatný druid se věnuje vlastní duchovní práci. Ta může být pro každého jedince jiná, jeho vlastní. Při meditativních a rituálních cvičeních se obrací přímo ke Zdroji, ze kterého čerpá svoji moudrost. Tímto zdrojem bývá nejvyšší síla nebo příroda.

Druid nemá žádného lidského prostředníka, který by zastupoval Boha na Zemi, ať již máme na mysli kněze, Guru nebo Mistra. Svoji duchovní cestu si musí vyšlapat každý sám, žádný Mistr ji za nás neujde. Totéž platí také o druidském studiu.

Cesta druida je cestou hledání vlastního přístupu. K tomu směřuje celý náš výcvik.



AFFARON:
KRUH

Je zima.

Krajina zapadaná sněhem
jakoby říkala,
že kruh ze odvinul.

Stojím teď v lesním hájku,
a tiše naslouchám vánku,
co v korunách stromů
zanechal křik novorozeněte.
Snad přinesl ho ze vsi
kde narodil se ševci
syn.

Teď slyším nějaké zapraskání,
snad je tu už jarní tání,
co přinese proud vody
z rozpuštěného sněhu.
Už cítím tu něhu květin,
a nabubřelé pupeny, co střeží
přes zimu tři obrové.
Jak moudrá matka příroda jest
pod slupkou pupene skrývat
tak jasnou a osvícenou krásu.

Slyším hukot včelích křídel,
jenž opilují každý květ.
Ta magie, co nezná kroku zpět.

Snad kruhu už je polovina,
co nazývám ho svět.
Představ si to úsilí a účel,
než jablko ti spadlo do klína.

Snad přeneseš se přes tolik spadlého listí,
až tam kde všechno začíná.
Teď je ten čas, kdy se sešli a smějí se
Počátek, co koncem jest.

Je zima.
Krajina zapadaná sněhem…..


ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU