3. ŠAMANÉ
Láska k přírodě a šamanská práce s ní je jedním z hlavních prvků práce Druida. Zde se druidský šaman ve vnitřní rovině setkává s šamanem z indiánského kmene, se šamanem ze Sibiře, z Havajských ostrovů, s australským aboriginem, novozélandským Maorem nebo medicinmanem z afrického kmene Zulů. Vnímá celosvětové předivo života, kterým jsme všichni propojeni a jehož jsme všichni součástí. Snahou druidského šamana přitom je, aby vždy pomáhal na straně dobra.
Ve své práci se šaman často obrací k přírodě, jejíž jsme součástí, nikoli pány, jak jsme se mohli přesvědčit při mnoha přírodních katastrofách. Šaman pracuje vnitřní cestou s bylinami a rostlinami, dovede využívat energii silných stromů i divoce žijících zvířat a ptactva. Nikdo jiný není více srostlý s přírodou, než právě šaman.
Možná, že i to je důvod, proč většina členů naší studijní skupiny tíhne k přírodě a k šamanskému přístupu. Vliv na to může mít i skutečnost, že v kurzech OBOD zanechala nesmazatelnou stopu Caitlín Matthewsová, která byla spolu s manželem Johnem nějaký čas ve vedení tohoto Společenství.
Přírodu považovali za svůj chrám už staří Druidové, a některé národy žijící v kmenovém zřízení to tak cítí dodnes. Příroda je pro druidského šamana neustálým zdrojem objevování, zkoumání a studia mystérií, jak léčit, cestovat v čase a nacházet nové věci za hranicí fyzických smyslů. Tyto schopnosti jsou nadčasové, takže pokud jimi oplývali staří Druidové, mohou je získat i praktikující šamani v dnešní době.
BINNA:
V KVĚTINOVÉ ZAHRADĚ
Jsem ta, co po lístkách tančí,
lehoučká víla Amarylis,
květinám požehnám,
pokropím je ranní rosou,
pomohu narovnat lístečky
a otevírat květy
jsem ta, co slunce přináší
a pylu dovoluje vzduchem
poletovat,
můj bratr Jitrocel
na stráži tu stojí
kopí připraveno
k ochraně ducha i těla
zdraví Vám nese
a málo za to žádá,
téměř nic,
a sestra Podléška
zjara probouzí se
s vánkem, sotva Zemi
odkryje poslední sníh
veselá očka má, modravá,
rozhlíží se kolem
a hned je krásnější svět,
a jinde zase celá pole
mateřídoušky
lákají Vás k spočinutí
na polštářích, jako by je
sama Velká Matka načechrala
a Řepík i Zlatobýl,
jinde zase Rakytníky,
obrovská plocha a zástupy Fialek,
jedny odejdou a druhé rozkvétají,
a já, lehoučká víla Amarylis,
u každého jejich zrodu stojím,
s každým posledním chmýřím
odlétám.